DOJMY: Underground Garage hýří potenciálem, ale je příliš neotesaná

Hře Underground Garage se nedá upřít její okamžitá lákavost. Tvůrci z BeardedBrothers.games totiž spojili dohromady dva nesmírně populární předobrazy. Na jedné straně jsou to legendární Need for Speed: Underground 2 (NFSU2), tedy pouliční závodění a šílený tuning; na straně druhé je to Car Mechanic Simulator (CMS), tedy simulace opraváře aut.

Na rovinu, novinka ani v jednom svém aspektu nesahá ani po kolena svým předobrazům, nicméně výsledný mix dokáže i tak zaujmout. A lhal bych, kdybych tvrdil, že v ničem není lepší. Kupříkladu oproti Car Mechanic Simulatoru je Underground Garage daleko živější.

V dílně jsou s vámi další osoby, které makají na autech, případně je leští před předáním zákazníkovi. V rámci kampaně plné úkolů si povídáte se skutečnými postavami a nepřijímáte jen zakázky z e-mailu. Je tu moc hezký manažerský režim, kdy z ptačího pohledu pohybujete vozidlem libovolně po areálu, takže k němu nemusíte zdlouhavě běhat a „posílat“ ho na hever ručně.

Tvůrci se dokonce pokusili vypořádat s horší ovladatelností známou z CMS s možností přepínat mezi velkými zónami, takže když opravdu nechcete, aby vám výhled při montáži zakrýval „duch“ kapoty, kterou teď opravdu nandat zpátky nechcete, když se šťouráte v motoru, stačí se přepnout na vrstvu motoru a kapota je rázem neaktivní. Definitivně něco, co chci od pokračování Car Mechanica.

Tím ale vyložená inovace zavedených pořádků spíše končí. Co do vrtání se ve vozidlech jde Underground Garage sice do příjemné hloubky, ale je vidět, že rozkol mezi simulací zaměstnání a pouličním ježdění si vyžádal kompromisy.

Demontáž součástek je daleko jednodušší, všechno tak nějak rychlejší, ale zároveň méně přehledné. Kupříkladu u jednoho vozu jsem rovnou vzdal snahu dolít olej, jelikož se mi nepodařilo lokalizovat nálevku…

Nováčku, děs se!

Hra má obecně problém se zaučením hráče. Ukazatele úkolů příliš nefungují a zadání úkolů často neodpovídá skutečně požadovanému úkonu, takže jen bloudíte a hledáte a zkoušíte, než některá z akcí zafunguje a vy se konečně posunete dál. Což logicky vede ke zbytečné frustraci a zkaženému zážitku.

Naštěstí jsou modely aut povedené. Není to zrovna vrchol grafického umění ani koncert detailů, ale vypadají opravdu hezky, jejich součástky jsou precizní, byť stav opotřebení není vždycky vizuálně reprezentovaný a musíte ho vyčíst z procent.

Přestože nejsou vozidla licencovaná, bezpečně v nich poznáte jejich předobrazy. Reálně jim chybí jen znak dané automobilky a nápisy na zádi, jinak jde o věrné modely mnoha známých značek, díky čemuž si skutečně můžete potunit svého bavoráka, mustanga, nissana nebo třeba miatku.

A přestože je tu tuning tak nějak víc simulovaný než ve zmiňovaných Undergroundech, tak mi vlastně nedělal takovou radost. Abyste pochopili, Car Mechanic Simulator a Need for Speed: Underground 2 jsou moje srdcovky, přičemž Needy jsem miloval pro jejich tuning a CMS pro jeho realistické ztvárnění skutečného mechanika, který dneska s tuningovými díly už opravdu nedělá.

V Underground Garage jsem dostal kombinaci obojího a zjišťuji, že to není ono. Že „dělání“ na svém autě tu není ztvárněné až tak osobitě, jak bych od takového prolnutí žánrů chtěl. Pořád to funguje a můžete se vyblbnout, ale asi mi to celé kazí taková obecná lacinost celé hry, která prostě není vyloženě špatná, ale je vidět, že do ní nezahučely příliš velké peníze.

S větrem o závod

A nejvíc je to znát na druhém hlavním aspektu, tedy jízdě. Underground Garage vám dává k dispozici mapu, po které se můžete libovolně projet a absolvovat na ní závody. Jednoduché okruhy, kde si můžete zajet jen tak sami trénink, časovku, jeden na jednoho nebo závod s více protivníky a klidně si i vsadit na své vítězství (vše ale v rámci singleplayeru).

Je to velice jednoduchý systém postrádající jakoukoliv hloubku, což by tolik nevadilo, kdyby řízení aut bylo zábavnější. Je to velmi obyčejná arkáda s prapodivnými vlastnostmi, ať už je řeč o nic moc pocitu z rychlosti, neefektivní ručce, neschopností auta zatočit ve vyšších rychlostech i o skutečně neočekávaném chování vozu, který někdy v zatáčce z ničeho nic vypne, sníží rychlost o čtvrtinu a pak na to zase dupne (a ne, nejedná se o test porouchaného vozidla).

Je to ucházející, funkční (tedy ne vždy, fyzika je opravdu podivná a s více protivníky povážlivě padají snímky za vteřinu), ale není v tom žádné vzrušení ani zábava.

A tak nějak by se dala shrnout celá hra. Underground Garage má skvělou myšlenku, v mnoha ohledech dělá víc než jeho hlavní konkurent CMS, ale v daleko více ohledech zaostává a nepřináší nic nového, lepšího ani zábavnějšího. A občas prostě a jednoduše nefunguje.

Jistě, oproti CMS tu máte tu možnost se s autem opravdu pořádně projet a dát si i závod, což je opravdu velmi vítané. Nicméně hrabání se v autech je méně komplexní a závodění se pro jízdní model vlastně ani moc věnovat nechcete. Těžko se tak Underground Garage někomu doporučuje namísto zmiňovaných her.

Nicméně je tu jednak demo, a také možnost hru zakoupenou na Steamu vrátit, pokud neodehrajete více než 2 hodiny a učiníte tak do dvou týdnů. Upozorňuji na to proto, že si myslím, že pokud vás nalákalo téma, měli byste tento hybrid jedním z těchto způsobů vyzkoušet. Třeba zjistíte, že jsem na hru až moc přísný a najdete v ní zalíbení. Pro mě osobně jde ale o zklamání a budu doufat, že z blížícího se návratu Carmaggedonu budu odvařenější.

Zdroje: vlastní